Jedním z cílů schváleného záchranného programu bylo založení několika (3–6) nových populací P. praelongus v oblastech jeho původního výskytu (Poorličí, povodí Ploučnice, případně Polabí). Zahrnuty byly nejen říční nivy, odstavená ramena, úseky toků s pomalým prouděním, ale též revitalizované tůně, písková jezera apod. Kromě botanického posouzení (především vodní makrofyta, břehové porosty) se na všech vytipovaných lokalitách byly měřeny základní parametry vody (pH, elektrická vodivost). Pomocí Secciho desky byla změřena průhlednost vody. Za vhodné lokality byly považovány ty, ve kterých byla průhlednost vody vyšší než 0,5 m (ideálně 1 m – indikováno přítomností submerzních makrofyt), pH neutrální až zásadité (7–9), el. vodivost 110–410µS·m-1. Voda nesměla být eutrofizovaná a zakalená (nebezpečí ulpívání sedimentu na povrchu rostlin). Nutné bylo též posoudit intenzitu zástinu a přítomnost konkurenčně silných makrofyt, expandujících litorálních druhů, býložravých ryb nebo i kachen. V případě, že lokality splňovaly parametry, bylo zahájeno jednání s vlastníky a nájemci o možnosti reintrodukce P. praelongus. Na základě jejich souhlasu proběhla výsadba jednotlivých rostlin na lokalitu. Každá vysazovaná lodyha byla ukotvena svým kořenovým systémem v sedimentu na dně vodní plochy. V případě, že se některé vybrané lokality neosvědčily, byly vybírány výše uvedeným způsobem další lokality. Na těchto lokalitách probíhal pravidelný monitoring, při kterém byla studována úspěšnost uchycení rostlin, případně velikost a vitalita populace P. praelongus a ostatních makrofyt.
Posilování stávající populace v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka rostlinami z kultury se realizovalo pouze v období, kdy populace tohoto druhu nebyla dostatečně vitální (po odbahnění, po opakovaném okusu kachnami). V období prosperování populace nebyly výsadby do PCHP realizovány. Posílení populace v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka výsadbou bylo provedeno poprvé v roce 2005, když se stav lokality ustálil po částečném odbahnění. Další posílení proběhlo v roce 2008, kdy byly rostliny vysazeny na levý i pravý břeh ramene. Zdrojem rostlin pro výsadby byla v letech 2005 a 2008 záchranná kultura BÚ AV ČR v Třeboni. Další výsadby v letech 2011 a 2012 měly charakter přesazení několika vitálních lodyh z hustých trsů na pravém břehu ramene na levý břeh. Odběr cca 10 lodyh z bohatých trsů s celkovou četností kolem 1000 lodyh přežití trsů neohrozil, naopak pomohl k založení nových trsů na opačném břehu ramene. Celkem bylo vysazeno přibližně 70 lodyh. Pokus o přesazení rostlin dopěstovaných v BÚ AV ČR v Třeboni proběhl též v letech 2015 a 2016 za účelem posílení mikropopulace druhu zdecimované populace okusem kachnami.
Za dobu realizace ZP bylo prověřeno přibližně 50 lokalit. Lokality byly zprvu vybírány na Hradecku v nivě Orlice, později byla pozornost zaměřena také na povodí Ploučnice na Českolipsku, kde se P. praelongus historicky vyskytoval. Známé historické lokality druhu nejsou v současném stavu pro výsadby vhodné, jsou využívány k chovu ryb Českým rybářským svazem, a proto nebyla reintrodukce přímo na lokality historického výskytu prováděna. Výběru potenciálních lokalit byla věnována velká pozornost, ale ukázalo se, že je naprostá většina lokalit pro reintrodukce nevhodných. Část lokalit byla vyloučena ihned při jejich prověření jako potenciálních lokalit, část vytipovaných lokalit se ukázala jako nevhodných po neúspěšné výsadbě. Neúspěšnost výsadeb mohla být zapříčiněna malým množstvím vysazovaných rostlin (nedostatečné množství napěstovaných rostlin), malou velikostí rostlin a jejich malou adaptabilitou k novému prostředí, ale také nevhodnou dobou výsadby. Je těžké předem odhadnout vývoj počasí, nástup vyššího stavu vody, povodní, při nichž jsou vysázené rostliny s nevyvinutým stabilizujícím oddenkovým systémem snadno unášeny proudem. Unesené rostliny mají velmi malou šanci uchytit se na vhodné lokalitě na níže položeném místě toku. I když v případě nálezu P. praelongus v roce 2007 u pravého břehu Orlice Rydlovými u „nového“ mostu u Slezského Předměstí lze tuto možnost připustit. Tato lokalita se nachází níže na toku Orlice a nálezu předcházely výsadby rdestu na PCHP v roce 2005. Z realizovaných výsadeb byly úspěšné pouze 2 výsadby – Kašparovo jezero v nivě Orlice u Slezského Předměstí v Hradci Králové a v rameni Ploučnice u Heřmaniček na Českolipsku. Tyto populace jsou nadále sledovány.
Copyright © 2023 Rdest dlouholistý | všechna práva vyhrazena
Design vision - tvorba webových stránek