(listopad 2015 - srpen 2016)
monitoring druhu v Poorličí probíhá průběžně od poloviny dubna do konce září 2016 v intervalu 3 týdnů. Během realizace tohoto opatření byl nalezen 1 trs rdestu dlouholistého na levém břehu PCHP Rameno u Stříbrného rybníka. Na pravém břehu nebyla nalezena žádná lodyha. Mikropopulace na PCHP čítající 2 trsy v roce 2015 byla vloni oslabena okusem kachnami a býložravou rybou, špatnou průhledností vodního sloupce v důsledku nízkého stavu vody, intenzivního prohřátí vodního sloupce a přemnožení stélkatých organismů, včetně sinic (dominantní rody Oscillatoria, Phormidium, determinace Pitelková Petra, UHK). Na lokalitě Kašparovo jezero byla nalezena jedna sterilní lodyha. Na žádné lokalitě rostliny nekvetly.
monitoring druhu v CHKO Kokořínsko probíhá pravidelně od poloviny dubna do konce září 2016 v intervalu 1 měsíce. Rdest dlouholistý nebyl už druhým rokem nalezen v tůni u Medonos. Opakovaně nebyl nalezen v tůních v nivě Liběchovky. Poslední dva trsy přežívají v tůni nad rybníkem Harasov. Nejlepší vitalita a stav mikropopulace byly zjištěny v tůni Tupadly (první nález byl zaznamenán v roce 2014). V roce 2016 zde byly v tůni u Tupadel nalezeny 2 porosty kvetoucího rdestu dlouholistého o celkové ploše 4,5 m2. Fertilní lodyhy tvořily cca 15 % z celkového počtu lodyh. V tůni u Štampachu bylo nalezeno pouze 20 sterilních lodyh. Tůň je značně zarostlá rákosem obecným, orobinci, ale též parožnatkou (Chara sp.). V tůních pod Plešivcem byly vitální rostliny ve dvou malých tůních. V jedné tůni některé lodyhy kvetly. Ve velkých tůních, kde v minulosti rdest dlouholistý rostl, byla značně zakalená voda a byly pozorovány býložravé ryby (amuři).
ověřování úspěšnosti výsadeb v Poorličí a na Českolipsku proběhlo na lokalitách Kašparovo jezero v nivě Orlice a v rameni řeky Ploučnice u Heřmaniček. Na Kašparově jezeře byl nalezen 1 trs (viditelná pouze 1 lodyha), na rameni u Heřmaniček bylo nalezeno do 80 sterilních lodyh. V místě původní reintrodukce (u silničního mostu přes Ploučnici) bylo nalezeno 5 lodyh, ve střední části ramene (reintrodukce z roku 2015) bylo zjištěno přibližně 73 lodyh. Další ověření výsadeb proběhlo na lokalitách, kde byl rdest vysazován v roce 2015. Jednalo se o lokality Ornstova jezera, rybník v obci Dubenec, pískovna u Smiřic, revitalizované rameno Jizery u Benátek nad Jizerou, Svárovský rybník. Z těchto lokalit byl výskyt potvrzen pouze v revitalizovaném rameni u Benátek nad Jizerou. Lokalita je však negativně ovlivněna velkým množstvím kachen, které spásají veškerou makrofytní vegetaci. Na všech lokalitách byly změřeny základní parametry vody pro získání průběžných informací o její kvalitě (rozsah měření: pH, vodivost, teplota, zákal a koncentrace rozpuštěného kyslíku). Na revitalizovaném rameni u Benátek nad Jizerou byl nainstalován datalogger na průběžné měření teploty vody.
studie generativního rozmnožování a biologie klíčení – v jarních a letních měsících 2016 bylo provedeno několik testů klíčivosti nažek rdestu dlouholistého odebraných na lokalitách v CHKO Kokořínsko a v záchranné kultuře v BÚ AV ČR v Třeboni v letech 2010–2015. Tyto nažky byly uložené na sucho při pokojové teplotě nebo v tekutém dusíku při teplotě -170°C. Testy klíčivosti probíhaly ve vodě ve sklenicích o celkovém objemu 200 ml, vyplněných cca 100 ml vody odebrané v PCHP. Nažky byly vystaveny teplotní stratifikaci (střídání teplot) nebo skarifikaci (odstranění části oplodí a osemení nažek smirkovým papírem). Cílem tohoto testu bylo zjistit, zda se mění klíčivost u nažek v souvislosti s dobou a způsobem skladování, a který způsob přerušení dormance je účinnější. Vyklíčené nažky – malé rostlinky se 2–3 listy a malým kořínkem byly následně vysázeny do 5-litrových sklenic se substrátem a vodou z PCHP. Vitální rostliny byly v červnu 2016 převedeny do experimentálních nádrží v Býšti a pěstovány v odlišných podmínkách (chemismus vody). Výsledky tohoto testu klíčivosti i následujícího dopěstování klíčních rostlin budou vyhodnoceny v podzimních měsících 2016.
testy klíčivosti v přírodě blízkých podmínkách a) V roce 2016 byl ponechán k dokličování test klíčivosti založený s 600 nažkami z BÚ AV ČR Třeboň a s 600 nažkami z tůní v CHKO Kokořínsko na konci roku 2013 ve venkovní experimentální nádrži (detailní popis metodiky ve zprávě Záchranného programu pro rdest dlouholistý za rok 2014). Zimu na začátku roku 2015 přežily všechny rostlinky vyklíčené do konce roku 2014 (6,99% nažky z BÚ AV ČR Třeboň, 10,99 % nažky z tůně pod Plešivcem). V průběhu vegetační sezóny 2015 v experimentální nádrži v tomto experimentu vyklíčily další nažky, takže se procento klíčivosti zvýšilo (15,99% nažky z BÚ AV ČR Třeboň, 35,32 % nažky z tůně pod Plešivcem). Ve vegetační sezóně 2015 byly všechny rostliny negativně ovlivněny přemnoženými zelenými vláknitými řasami (hlavně Oedogonium, Cladophora, determinace Pitelková Petra UHK). Před přezimováním byly rostliny značně oslabené. Vyhodnocení testu za vegetační sezónu 2016 proběhne až v říjnu 2016. b) Na konci roku 2014 (15. 11.) byl založen další test klíčivosti ve venkovní experimentální nádrži (využití přirozené chladové stratifikace). Testovány byly různě staré nažky (sběr v letech 2011–2014, založeno 15. 11. 2014 s 800 nažkami, pro každý rok přezimováno 100 nažek ve venkovních podmínkách a 100 nažek ve sklepní místnosti, v průběhu vegetační sezóny vše pěstováno ve venkovních podmínkách). Tento test byl v roce 2016 ponechán k dokličování. Stejně jako v předchozím testu byly rostlinky po zimě 2016 velmi slabé. Test bude vyhodnocen v říjnu 2016.
studie vlivu jiných organismů (zejména býložravých organismů) na růst a vitalitu rdestu dlouholistého –za účelem zjištění negativního působení amura bílého a kachen na růst a vitalitu rdestu dlouholistého byl v červnu 2016 založen experiment v experimentálních nádržích v Býšti. Do 3 nádrží s odlišnými stanovištními poměry byly umístěny nádoby s rostlinami rdestu dlouholistého, na nichž byl napodoben okus amura nebo kachny tak, že došlo ke zkrácení listů v horní třetině lodyh. Cílem experimentu je zjistit schopnost regenerace rostlin po tomto zásahu. Experiment bude vyhodnocen v říjnu 2016. V experimentální kultuře v Býšti v roce 2015 proběhlo sledování vlivu vláknitých řas na rostliny rdestu dlouholistého. Rostliny poškozené vysokými teplotami a přemnoženými vláknitými řasami (zejména žabí vlas – Cladophora) velmi špatně přezimovaly v zimě 2016. Rostliny byly dále pěstovány v experimentálních nádržích v Býšti a v říjnu 2016 proběhne vyhodnocení experimentu.
ochrana druhu proti nežádoucím zásahům (okus herbivory, šíření konkurenčně silných druhů rostlin apod.) – ve vegetační sezóně 2016 se nepodařilo zrealizovat účinná opatření proti okusu herbivory a kachnami. Konkurenčně silné druhy byly odstraňovány vytrháváním (tůně pod Plešivcem, tůň u Štampachu, tůň nad rybníkem Harasov).
Tři klece proti okusu kachnami (2 v PCHP, 1 na Kašparově jezeře), instalované v roce 2015 ve spolupráci se státním podnikem Povodí Labe v Hradci Králové, nesplnily svůj účel. V důsledku jejich zanášení a porůstání vláknitými řasami se pod nimi zhoršovaly podmínky pro růst rdestu dlouholistého (zejména světelné podmínky a tlak vláknitých řas). Proto byly tyto klece na jaře 2016 odinstalovány. Nepodařilo se najít nový účinný způsob ochrany rostlin proti kachnám a amurům. Jak kachny, tak amuři byly zaznamenáni na PCHP (délka přítomného amura byla 60 cm).
Na velkých tůních v CHKO Kokořínsko se v průběhu 1,5 roku (2015 a 2016) podařilo slovit všechny amury, kteří do tůní byli nelegálně vysázeny místními obyvateli. V červnu 2016 však byli amuři na lokalitě opět přítomni. Místní obyvatelé sem amury znovu vysadili. Veškeré úsilí a energie věnované obnově biotopu rdestu dlouholistého a dalších organismů na těchto tůních na této lokalitě byly zbytečné.
V tůni u Tupadel a také v jedné tůni po Plešivcem bylo pozorováno zarůstání parožnatkou (Chara sp.). Toto zarůstání nebylo nijak řešeno, neboť Chara sp. je předmětem ochrany v EVL Kokořínsko.
výsadby druhu na vybrané vhodné lokality v nivě Orlice a na Českolipsku – první dodávka rostlin rdestu dlouholistého vypěstovaná ze sterilní tkánové kultury v BÚ AV ČR v Třeboni byla vysázena dne 22. 7. 20165 na PCHP. Bylo vysázeno 6 lodyh u zaústění ramene do Orlice v blízkosti padlé vrby v řece, 6 lodyh na levém břehu ramene u vrby v blízkosti plotu u chaty, 5 lodyh na levém břehu u dubu a košaté vrby bílé (celkem 17 lodyh). Na Kašparově jezeře bylo 22.7. 2016 vysázeno celkem 12 lodyh do kamenného záhozu (8 jednotlivých lodyh, 2 dvojice oddenkem spojených lodyh). Další výsadba proběhla v písníku u Bělče nad Orlicí do prostoru s výběžkem rákosiny přístupné od silnice Svinary – Běleč nad Orlicí. Na tři mikrolokality bylo vysázeno 23 lodyh (3 samostatné lodyhy a 10 dvojic oddenkem spojených lodyh). Výsadba byla provedena též do proudící vody, a to do Bělečského potoka v blízkosti pískovny Marokánka u Krňovic. Na tři mikrolokality bylo vysázeno 13 lodyh (7 samostatných lodyh, 3 dvojice lodyh spojených oddenkem, 1 trojice lodyh spojených oddenkem). Do konce srpna 2016 bylo v Poorličí vysázeno 65 lodyh. Další výsadba rostlin vypěstovaných v BÚ AV ČR Třeboň proběhla 20. 8. 2016 do revitalizovaného ramene v Benátkách, kde bylo vysázeno 150 lodyh. Při kontrole lokality však byla zaznamnána přítomnost velkého množství kachen, což snižuje úspěšnost uchycení vysázených rostlin. Dalších 50 rostlin bylo vysázeno k posílení již reintrodukované populace v rameni řeky Ploučnice u Heřmaniček. Do konce srpna 2016 bylo na Českolipsku a v Pojizeří vysázeno 200 lodyh. Slabší rostliny byly převedeny do experimentální kultury k dopěstování a dalším výsadbám.
vhodné managementové zásahy ve prospěch druhu (blokování sukcese, ochrana lokality před zarůstáním expanzivními druhy, nadměrným zástinem) – v průběhu celé vegetační sezóny 2016 probíhalo na všech stávajících lokalitách rdestu dlouholistého ruční odstraňování expanzivních druhů rostlin (na PCHP a Kašparově jezeře stulík žlutý), spadlých větví a kmenů stromů, dále odstraňování zahnívajícího organického materiálu na dnech tůní v CHKO Kokořínsko. Hlavní pozornost byla věnována jednáním a podkladům týkajícím se přípravy projektové dokumentace na odbahnění PCHP Rameno u Stříbrného rybníka a začlenění stávající PCHP do připravované přírodní památky Orlice, která je vyhlašována v rámci soustavy NATURA 2000.
terénní posouzení potenciálních lokalit pro reintrodukci druhu - proběhlo na 4 lokalitách v nivě Orlice u Týniště nad Orlicí a na 2 lokalitách v nivě Ploučnice. Jako vhodné lokality pro případnou reintrodukci byly vybrány 4 lokality v Poorličí: písník u Bělče nad Orlicí, Bělečský písník, 2 ramena Orlice u Lípy nad Orlicí. Na prvních dvou lokalitách byly provedeny v červenci 2016 experimentální výsadby. Další výsadby byly naplánovány na září 2016 do ramen Orlice u České Lípy.
Upuštěno bylo od potenciální lokality rybník Dubenec, která byla vytipována v roce 2015. Při terénním šetření v červnu 2016 bylo zjištěno, že lokalita je pravidelně negativně ovlivněna smyvy z polí v průběhu přívalových dešťů. Dochází tak ke značné eutrofizaci a ani předpokládaná revitalizace rybníka by situaci nezlepšila, pokud se nebudou realizovat kompletní protierozní a revitalizační opatření v celé obci a v jejím okolí.
Na Českolipsku byla v červnu 2016 posouzena další část řeky Ploučnice v blízkosti stávající lokality s již reintrodukovanou populací rdestu dlouholistého u Heřmaniček. Původně vytipovaná místa byla vyloučena kvůli intenzivně probíhajícímu vodáckému využití této části řeky.
Vloni vytipované lokality v CHKO Lužické hory byly z potenciálních lokalit vyloučeny. Pouze revitalizované rameno Jizery u Benátek nad Jizerou bylo vyhodnoceno jako vhodné (z loňských experimentálních výsadeb několik lodyh přezimovalo).
Vytipovaná lokalita na řece Vltavě v Tróji v Praze (z roku 2015) byla také vyloučena. Byl zde zjištěn vysoký tlak hojných kachen. Vzhledem k nízkému vodnímu sloupci a tlaku kachen by zde vysázené rostliny neměly šanci se uchytit a růst.
péče o záchrannou kulturu v BÚ AV ČR v Třeboni a provedení opatření na zlepšení podmínek záchranné kultivace - trvalá kultura rdestu dlouholistého byla v zimním období 2015/2016 zimována v zapuštěné venkovní sklolaminátové nádrži, celkem asi 60 rostlin umístěných ve velkých květináčích, ze kterých jsou pravidelně získávána semena. Po pěstební nádrže bylo dne 12.5. 2016 vysazeno asi 200 ks rostlin odebraných čerstvě z tkáňové kultury od ing. Kamila Páska. Vzrostlé rostliny rdestu byly odebrány z nádrže, zabaleny a odeslány k vysazování v rámci záchranného programu ve dnech 13.7. a 15.8. 2016. Dne 31.8. 2016 bylo do nádrže po snížení hladiny na 20–25 cm vysazeno dalších cca 200 rostlin čerstvě odebraných z tkáňové kultury ing. K. Páska. Všechny tyto rostliny budou zimovány v nádrži „na sucho“ a v dubnu 2017 po přezimování bude pokračovat jejich pěstování ve vodním sloupci.
V průběhu června 2016 byla sbírána dozrávající plodenství rostlin, která byla vložena do porézního sáčku nadlehčovaného kouskem polystyrénu a ponechána na povrchu sbírkové nádrže k plnému dozrání nažek. V průběhu září 2016 bude cca 250 zralých nažek vybrány a posláno na UHK ke studiu klíčení či reintrodukční aktivity. Zbývající nažky budou uloženy v Index Seminum v BÚ AV ČR.
pěstování rostlin z testů klíčivosti a ze sterilní tkáňové kultury – v listopadu 2015 byly poskytnuty rostliny ze sterilní tkáňové kultury do experimentální kultury v Býšti. Pěstování malých rostlinek proběhlo v zimních měsících v malých nádržkách v pokojové teplotě, v dubnu 2016 byly rostliny přesazeny do přírodě blízkých podmínek v zahradních experimentálních nádržích v Býšti k dopěstování. Z testů klíčivosti zaměřených na srovnávání klíčivosti u různě starých nažek s odlišným způsobem jejich skladování byly získány rostliny, které byly v červnu 2016 převedeny do experimentálních jezírek k dopěstování a testování vlivu odlišných podmínek v jezírkách na růst klíčních rostlin. Vyhodnocení experimentu proběhne v měsících říjnu a listopadu.
udržování založené sterilní tkáňové kultury – tímto projektem bylo zajištěno do konce února 2016 panem Ing. Páskem v Ostravě. Stále je udržováno 30 klonů rdestu dlouholistého, které jsou pravidelně přepasážovány a předávány do BÚ AV ČR v Třeboni k dopěstování .
růstové pokusy zaměřené na dopěstování vyklíčených rostlin z testů klíčivosti a ze sterilní tkáňové kultury – v experimentální kultuře v Býšti pokračuje pěstování rostlin z testů klíčivosti a sterilní tkáňové kultury z roku 2015. Cílem je sledování optimálních podmínek pro růst rostlin a pro přezimování rostlin v záchranné kultuře, je též sledován vliv vláknitých řas na růst rostlin. V měsíci říjnu 2016 proběhne vyhodnocování experimentů (vážení živé hmotnosti dopěstovaných rostlin, délky rostlin, počet listů a článků na lodyhách), který probíhá od roku 2014.
aktivity zaměřené na dosazování rostlin - dne 22. 7. 20165 bylo v Poorličí vysázeno 17 lodyh do PCHP a 12 lodyh do Kašparova jezera. Na Českolipsku bylo vysázeno 50 lodyh do ramene Ploučnice u Heřmaniček.
vedení internetových stránek o projektu pro rdest dlouholistý po dobu trvání projektu – na dobu 2 let byla zakoupena doména. Čtenáři jsou pravidelně informováni o průběhu projektu. Kromě základních informací o druhu a jeho záchranném programu jsou zde pravidelně umisťovány aktuality o činnostech v rámci tohoto projektu.
besedy se školami a veřejností
1) dne 1. 4. 2016 proběhla přednáška R. Prausové na téma „Putování po norských jezerech od Osla za polární kruh“ pro členy občanského sdružení Natura Hlinné.
2) Dne 4. 5. 2016 proběhla přednáška R. Prausové na téma „Záchranné programy pro kriticky ohrožené druhy cévnatých rostlin. – Co potřebujeme vědět, aby mohly být záchranné programy úspěšné?“ na Univerzitě Palackého v Olomouci.
prezentace na 2 konferencích – proběhnou v říjnu 2016:
1) Křtiny u Brna „Ekologické podmínky rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus Wulfen) v ČR a v dalších zemích jeho areálu“
2) Sklarska Poreba „The transboundary cooperation in research of endangered species of vascular plants between University of Hradec Králové (CR) and Polish Academy of Sciences - Botanical Garden in Powsin (PAS BG-CBDC) or Czech-Polish research and conservation of endangered vascular plant species“
- publikace zaměřená na druh rdest dlouholistý a záchranný program pro tento druh je v současné době rozpracována. Na zpracování grafické části publikace byl ve výběrovém řízení vybrán zpracovatel - Olga Čermáková, grafické a reklamní studio. Příprava publikace proběhne do konce kalendářního roku 2016. Pak bude předána vědecké radě UHK ke schválení a doporučení k tisku. Tisk proběhne v tiskárně, která bude vybrána na základě výběrového řízení v zimě 2017. Dokončení publikace se předpokládá v dubnu 2017.
Zpět na výpis článků
Copyright © 2025 Rdest dlouholistý | všechna práva vyhrazena
Design vision - tvorba webových stránek