Rdest dlouholistý

Morfologie

Rdest dlouholistý (P. praelongus) je vytrvalá vodní bylina s dlouhým, v substrátu plazivým oddenkem Délka lodyhy se pohybuje od několika desítek centimetrů až po několik metrů. Závisí na výšce vodního sloupce a průhlednosti vody, což ovlivňuje dostatečný přísun slunečního záření. V ČR bývá délka lodyhy 30–150 cm, v hlubokých jezerech ve Skandinávii i více než 300 cm. Lodyha je oblá, jednoduchá nebo větvená, v uzlinách cik-cak lomená. Ponořené listy jsou 50–180 mm dlouhé, 14–40 mm široké, 3,5–12 krát delší než široké, průsvitné, svěže až tmavě zelené, kopinaté, přisedlé, na bázi polookrouhlé až poloobjímavé, na vrcholu tupé a kápovité, celokrajné, 11–23žilné. Vzplývavé listy nejsou nikdy vyvinuty. Palisty jsou bělavé až zelenavě bílé, 10–80 mm dlouhé, na straně přivrácené k listu po celé délce vzájemně srostlé. Květenství je 25–55 mm dlouhé, stopky květenství 60–200 mm dlouhé. Za příznivých ekologických podmínek kvete v červnu až srpnu a klasy na krátkou dobu vystupují nad vodní hladinu. Následně klesají  pod vodní hladinu a plodí. Stopky klasů uhnívají a nažky padají na dno. Plody jsou tmavě zelené, 4,2–5,8 mm dlouhé nažky. Mají elipsoidní tvar, ostrý hřbetní kýl a pevné oplodí, které stárnutím tmavne. Uvnitř semene je zatočené embryo.

Druh se dá při determinaci zaměnit se rdestem alpským (Potamogeton alpinus), který však vytváří i vzplývavé listy. Ty jsou často načervenalé a při sušení ještě výrazněji zčervenají nebo zrezaví. R. alpský má přímou lodyhu, palisty okrově bílé až rezavě hnědé. Druh má velkou morfologickou variabilitu podobně jako další vodní rostliny. Příčinou je fenotypická plasticita, vyvolaná proměnlivostí vodního prostředí. Morfologická variabilita se projevuje zvláště v délce a větvení lodyh, délce jednotlivých lodyžních článků, tvaru a velikosti listu, a délce stopky květenství.

Design vision - tvorba webových stránek